Společenské a zájmové organizace

Nejstarší organizace v obci - Hasiči

V Puklicích byla ruční hasicí stříkačka zakoupena již v r. 1878. Ale až po velkém požáru v obci byl r. 1883 založen hasičský sbor. Prvním velitelem se stal Jan Kaut z č. 86. Hasiči pořádali různá cvičení s výlety do okolí. Sbor byl v tehdejší době oporou proti německému živlu.

Roku 1912 se zakoupila další stříkačka za 600 zlatých a roku 1928 motorová stříkačka za 42 000 Kčs. Na její zakoupení byla uspořádána sbírka mezi puklickými občany a byl na ni věnován výtěžek plesů a výletů. V roce 1911 si obec postavila hasičskou zbrojnici pod starou školou, kde stála asi do roku 1948. Po celou dobu okupace nepřerušil hasičský sbor svoji činnost, prováděl pravidelná cvičení a účast byla stoprocentní. V době Květnového povstání organizovali hasiči hlídky a 9. 5. 1945 rovněž uvítání sovětských vojáků v obci.

Sokol

Sokolská myšlenka zapustila hluboké kořeny do národního života. Dne 5. 9. 1920 z popudu učitele Jana Svobody zavítali do Puklic učitelé Vaněk a Kajer z Luk a podali pokyny k založení odbočky louckého Sokola, přičemž vytyčili sokolské směrnice. 11. 9. 1920 se konala první schůze a zvolen sokolsky výbor. Nadšení pro novou věc bylo veliké. V roce založení odbočky se zúčastnili čtyři členové cvičitelského kursu v Jihlavě. V roce 1921 byla odbočka zrušena a založena samostatná tělovýchovná jednota. Již v tomto období bylo veliké nadšení pro zahájení výstavby sokolovny, ale k této akci nedošlo. Bylo pouze vybudováno nové sokolské cvičiště v horní části obce. Cvičení v zimním období se konalo v sálech pohostinství a později v omezených prostorách zámku. TJ prováděla svoji činnost od roku 1945 v nově uvolněných prostorách zámku až do roku 1949. Při parcelaci velkostatku přidělila rolnická komise budovu zrušeného lihovaru a škrobárny tělovýchovné jednotě Sokol.

Po provedené rekonstrukci byla vybudována nová sokolovna, na které bylo odpracováno více než 13 000 hodin zdarma. Otevření sokolovny se konalo 30. června 1950 a v tomto období to byl největší sál v okolí, včetně Jihlavy. V sokolovně bylo rovněž umístěno kino, kde se promítaly filmy dvakrát až třikrát týdně a pořádaly se veškeré kulturní i tělovýchovné akce.

Během více než třicetipětiletého provozu došlo ke značnému opotřebení interiéru i vnějšího vzhledu, včetně střechy, ze které začaly padat šablony a do budovy zatékalo. V roce 1973 byla provedena generální oprava střechy. Na střechu byly položeny hliníkové šablony. V důsledku havarijního stavu ústředního vytápění a obložení stěn, bylo rozhodnuto zahájit přípravné práce na zajištění finančních prostředků pro generální opravu celé sokolovny. V programovém plánu NF (národní fronty) v roce 1979 byly zahájeny přípravné práce na dokumentaci, včetně přístavby kinosálu a kotelny v akci "Z". Vlastni práce byly započaty na akci "Z" v roce 1984.

Současně s tím byl vypracován projekt na generální opravu vlastni sokolovny. Práce na obou akcích probíhaly současně, stavba byla dokončena v roce 1987 a generální oprava sokolovny v srpnu 1988.

Slavnostní otevření se konalo 13. srpna 1988. Tomuto otevření předcházel slavnostní průvod obcí. K instalaci technologie promítání kina došlo koncem roku 1989.

Na této akci bylo odpracováno 46 000 hodin. Hodnota díla představuje téměř 4 000 000 Kčs. Provoz celého objektu sokolovny zajišťuje TJ. Tělocvična slouží pro cvičení odboru Základní rekreační tělesné výchovy, cvičí zde základní škola a jsou zde pořádány i ostatními organizacemi plesy, taneční zábavy, kulturní vystoupení a schůze JZD.

Dále v obci pracují další organizace (informace k roku 1988)

Český svaz žen, Český červený kříž, Český svaz zahrádkářů, Myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů, Socialisticky svaz mládeže.

Při Místním národním výboru v Puklicích pracuje rovněž Sbor pro občanské záležitosti, který byl v naší obci založen v roce 1978. Nejdůležitější akce SPOZu – besedy s důchodci, vítání dětí do života, předávání občanských průkazů, oslavy životních jubileí, setkání rodáků apod.