Obyvatelstvo, domy pozemky
1678 a na jaře 1679 – lánová vizitace jihlavského kraje, v Puklicích nalezeno 13 usedlostí /z toho 4 pusté/.
1842 – 789 obyvatel
1869 – 996 obyvatel, 125 domů
1880 – 920 obyvatel, 131 domů /874 Čechů a 46 Němců/
1900 – 1037 obyvatel, 132 domů, 636 ha. Připojeny Petrovice: 72 obyvatel /pouze Češi/, 13 domů, 59 ha.
1910 – 1004 obyvatel /1000 Čechů, 2 Němci, 2 Židé/, 133 domů, 636 ha.
1921 – 1021 obyvatel /958 Čechů, 58 Němců, 14 Židů/, 152 domů, 1089 ha.
1930 – 1130 obyvatel /1054 Čechů, 69 Němců, 6 Židů/, 183 domů, 1089 ha.
V roce 1920 připojena osada Studénky /156 obyvatel, z toho 54 Němců/. 5 usedlíků vlastnilo pozemky 21 – 60 měřic (1/2 – 7/8 lánu). Velkostatek 281 ha, za 1. pozemkové reformy rozděleno jen 15 ha, součástí lihovar a škrobárna. 266 ha propuštěno ze záboru, majitelem Robert Fischmann /1935/.
Židé
Zde je historie židovského obyvatelstva na Jihlavsku podle Dr. Zdeňka Jaroše - historika jihlavského muzea.
Židé žili v Puklicích přinejmenším od počátku 15. stol. Větší počet se jich zde usadil pravděpodobně v roce 1425 po vyhnání Židů z královského města Jihlavy na příkaz rakouského arcivévody Albrechta. Z Puklic docházeli do Jihlavy za obchodem a večer se vraceli zase zpět.
Domy Židů byly soustředěny ve středovýchodní části Dolní obce. Obdobně jako ostatní zástavba byly i domky židovských majitelů samostatně stojící v rozptýlené skladbě. V 19. století se k nim počítala stavení č.p. 32, 33, 34, 35 (synagoga), 36, 39, 12, 14, 53 (bydlel zde šámes), 72, 92, 96, 98 a 121 (u něj stála rituální lázeň mikve) a čtyři masné krámy u potoka, též označované jako židovská porážka-šlachta řezníků, kteří dováželi maso na trhy do Jihlavy. Zajímavé bylo, že jako vlastník židovských domů byl do pol. 19. století zapsán v pozemkových knihách majitel panství (např. r. 1820 Otto svobodný pán Skrbenský). Celek je v urbanistickém pojetí zachován, zbořeny byly jen dva domy při výstavbě samoobsluhy, jednotlivá stavení však byla upravena a modernizována.
Z roku 1722 pochází hlášení krajskému hejtmanovi o synagoze v Puklicích, z něhož se dovídáme, že k tomu účelu slouží podkrovní místnost nad světnicí v jednom domě upravená před čtyřiceti léty. Tehdy tato synagoga patřila mezi nejstarší na Moravě. Byla to místnost s barokními klenbami v podkroví domu č. 35. Nad vchodem byl původně umístěn kamenný znak barona Jana Malovce z Malova, od roku 1759 majitele panství. V přízemí domu byla situována rituální pekárna a školní učebna, po schodech do patra byla přístupna modlitebna pro muže, zamřížovaným oknem propojená s drobnou místností pro ženy. Rozvrh prostoru byl tradiční: schránka na tóru při východní stěně, uprostřed bima, po obou stranách 12 sedadel se stolky; klenba stropu pokryta hebrejskými liturgickými texty. V r. 1927 již nábožensky nevyužívanou budovu koupil Salomon Kohn a zřídil zde skladiště a sýpku. Po válce byl templ přestavěn na obytný dům, dnes je to obytný dům p. Stránského.
Podívejte se na židovský hřbitov ...
Od dřívější synagogy vede úzká cesta zvaná Židovská k nejcennější památce na židovské obyvatele, cesta k poměrně rozsáhlému hřbitovu na stráni nad obcí. Pochováváni zde byli Židé z širšího okolí - z Velkého a Malého Beranova, Luk, Kozlova, Studnic, Řehořova a do roku 1870 také z Jihlavy. Hřbitov patří mezi nejstarší na Moravě, památkově chráněn /č. 5155/, nejstarší kameny údajně z 15. století - na jednom snad letopočet 1421 - č. 5182 (nelze nalézt) - nejstarší nalezený kámen je z roku 1699 - Chana, dcera Leba. Poslední pohřeb v r. 1932. Pohřebiště je nepravidelného, přibližně trojúhelného tvaru, o výměře 1493 m2, se sklopem ke vstupu na západě. Příchod býval menší márnicí, z níž zbyly jen stopy zdiva. Ohradní kamenná zeď krytá cihlovými tvarovkami je dochována jen ve fragmentech. Zcela nepravidelné řady hrobů jsou především v západní části plochy, přibližně ve směru sever - jih s nápisem k západu. Dnes jsou jednotlivé náhrobky opravené a postavené. Je jich kolem 80 kusů, po stránce typologické více či méně zajímavé - zdobené stély zakončené obloukem. Materiál hlavně žula, méně mramor a pískovec.
Více údajů o Židech v Puklicích máme až z 19. stol. V roce 1842 zde žilo pět židovských rodin, v 80. letech osm. Pukličtí Židé tvořili samostatnou náboženskou obec. Ta byla v roce 1891 pro malý počet členů zrušena a připojena k Jihlavě. V době samostané Československé republiky se k židovské víře hlásilo už jen několik osob, v roce 1921 čtrnáct a v roce 1930 jen šest. Patřil k nim také majitel statku Richard Fischmann, jehož otec Siegfried Fischmann statek koupil v roce 1905.
Několik posledních židovských obyvatel bylo přinuceno odejít 14. května 1942 do Třebíče, odkud byli posláni transportem do Terezína a pak do dalších koncentračních táborů.. Většina z nich německou okupaci nepřežila. Jejich majetek byl arizován nebo byl prodán puklické obci.
